ztřeštěnec

Чешский

Морфологические и синтаксические свойства

падеж	ед. ч.	мн. ч.
Им.	ztřeštěnec	ztřeštěnci
Р.	ztřeštěnce	ztřeštěnců
Д.	ztřeštěnci ztřeštěncovi	ztřeštěncům
В.	ztřeštěnce	ztřeštěnce
Зв.	ztřeštěnče	ztřeštěnci
М.	ztřeštěnci ztřeštěncovi	ztřeštěncích
Тв.	ztřeštěncem	ztřeštěnci

ztře-ště-nec

Существительное, одушевлённое, мужской род, заканчивающееся на -ce или -ec, обозначающее деятеля. Тип склонения: 5*a m a Корень: --.

Произношение

• МФА: ед. ч. [ˈstr̝̊ɛʃcɛnɛt͡s], мн. ч. [ˈstr̝̊ɛʃcɛnt͡sɪ]

Семантические свойства

Значение

1. сорвиголова, сумасброд ◆ Dovedla jej sobě úplně podmanit, učinit z něho jednoho z oněch bláhových ztřeštěnců, jednoho z oněch zuřivých šílenců, jež pohled či sukně ženy sežíhá na hranici smrtelných vášní. Ги де Мопассан, «Le Champ d’oliviers (Оливковая роща), перевод на чешский Pavel Projsa», Источник: https://cs.wikisource.org/wiki/Olivový_sad г. ◆ Neprchl, alebrž couvl jsem, odpověděl D. Quijote, neboť věziž, že udatnost, nespočívá-li na základě opatrnosti, nazývá se třeštivostí, a zdar velkých činů ztřeštěnce připisuje se spíše šťastné náhodě než zmužilosti ◆ „Slečna mne uvede v zoufalství, to vím! ani předpuštěn nebýt! A pro takového ztřeštěnce, pro šílence, jenž kazí štěstí sobě a jiným...“ Karel Čapek, «Inženýr Racek»

Синонимы

1. zbrklík, odvážlivec, pomatenec, potřeštěnec, šílenec

Антонимы

1. rozumbrada, uvážlivý, rozvážný, opatrník

Гиперонимы

1. člověk, muž

Родственные слова

Ближайшее родство
существительные: ztřeštěnost, třeštění, potřeštěnec, třesk прилагательные: ztřeštěný, třeštivý, potřeštěný глаголы: třeštit, vytřeštit наречия: ztřeštěně

Этимология

Происходит от прилагательного ztřeštěný, которое сформировано от глагола třeštit - бредить, таращить